Sitjimo (Utbildning)

E butjára pe tjiro sitjimo náštig diskriminalij tut so andi škola sitjos, školako-sitjuvno, studento vadj áverká sitjos, sar pe e báremanušengi-škola. Naj slobodo te diskriminálin pi samicko-škola, SFI, speciálno-škola taj pe e bárengi – škola. Či kodo naj slobodo te diskriminalin e šavoren taj e sitjuvnen vadj e studenton andi ovoda/dagis vadj po firitido.

Si ek zákono po diskriminaciovo. E diskrimineringosko-ombudsmano site kontrolálij ke so o sitjárimo kerel taj e ávera iš ke hodj keren pala e diskrimineringoso-zakono. Te diskriminalin varikas jelentij ke hodj te inkren maj čores sar áveren, sar példaul ke voj/ vo si homosexuelno.

Ando zakono tordjol ke khonikas náštig diskriminalin te si khetan

  • Genusi
  • Pa o genusesko identiteto opral vadj ávri phendimo
  • Etnicitetosa (fajto)
  • Dévlesko patjamo vadj áver patjamo
  • Funkcionálicko doš
  • Sexualicka sar si
  • Berš

Tu te sanas diskriminalime šaj des opre ká o DO.

Ek áver čoro inkrimo si, példaul te prasan sar variko dičol ávri, šaj des opre ká e Šavorengo-taj sitjuvengo-ombudoste. Dikh pi čáči rig khate.

Kon šaj del opre ká o DO?

 Tu šaj des opre diskriminaciovo tu te san sitjuvno andi škola, sitjuvno te san ando gymnaziumo, sitjuvno te san andi specialno škola, samicko-škola, žas po sfi, žas andi specialno-škola, ande bárengi škola vadj ande bárengi specialno škola.

Tu so sitjos pi bari-škola vadj po univerziteto, vadj sitjos pe bárengi-škola vadj žas pe kurzušes ande sitjimasko-kidipe šaj des opre diskriminaciovo ká o DO.

Tu so manges ek sitjimo šaj des opre diskriminaciovo

Najslobodo te diskriminalin te si khetane:

  • Genusi
  • Pa o genusesko identiteto opral vadj ávri phendimo
  • Etnicitetosa (fajto)
  • Dévlesko patjamo vadj áver patjamo
  • Funkcionálicko doš
  • Sexualicka sar si
  • Berš

So šaj dav opre ká o DO?

Diskrimineringo si kana e butjara anda ek škola, bári-škola vadj pe ávere sitjimas maj čoresi tusa sar ávrenca ke tu példaul bisexuelno san vadj ke tu andek áver them kerdjilan taj na ando Švedo. Bisexuelno žéno si kon šaj kamel vi žuvjan taj vi muršen. 

Diskriminaciovo šaj si kana ek sitjárdo, školako-direktori vadj ávera so khote keren butji trakaseralin tut. Te trakaseralin jelentij ke hodj čores te aven varikasa, sar példaul te phenen tuke variso so tu či kames vadj te prasázin tusa čores.

E butjára pi škola, bári-škola vadj pe ávere sitjimas naštig mangen varikas ávres te trakaseralin vadj te diskriminalin tut.

O diskriminaciovo unjivar šaj si pháres te dikhen. Ek példa si pekado példaul e zákonura so dičon láše kazgodeske, de so naj čačikáne példaul e šejange taj e žuvjange.

Ando zákonij ke naj slobodo te diskriminalin tut ke variso si ande tjiri familja. Sar példaul ke te si tjiri dej/dad homosexuelna taj tu andakodo šaj san trakaseralime taj diskriminalime.

Šaj des opre o diskriminaciovo ká o Diskrimineringosko-ombudsmano.

 Példa po diskriminaciovo andi škola, bári – škola vadj pe ávere sitjárimas 

Példa so šaj si diskrimineringo so opre šaj des ká o Diskrimineringosko-ombudsmano:

  • Náštig žas palpále te sitjos kana avilan pa o dadesko/dejako khéripe so sanas e šavoresa.
  • Ek sitjardo trakaseralij tut ká tu transvestito san. Ek transveztito si ek žuvji so uravel e unjivar sar ek murš vadj ek murš so unjivar uravelpe sar ek žuvji.
  • Ek bári – škola peske probi mindig tela tjire patjamaske báre djés kerel.
  • Tu so šej san náštig žas pe a školako-khelimo tjira piramnjasa.
  • Tjiro sitjardo či mukel tu te aves po sitjarimo ke tut si ADHD.
  • Ek sitjárdo tute abzal, de tu či kames.
  • Tut kas si dikhlo náštig aves pi gimnastika khatar e gimnastiako-sitjardo.
  • Ek bárengi-škola numa 20 – beršengire manušen lel ánde.
  • Ek sitjimasko-khidipe či lel tut ánde pe ek kurzuši ke tu čores dikhes.
  • Ek škola phenel tuke na kana tu kames o sitjarimo samicka.

Naj slobobo te strafalin

Tu opre te dan tjiri škola, bári- škola vadj sitjarimasko-kiditores anda diskrimineringo von tut náštig strafalin.

Te strafalin tu si példaul te dentu maj čoro jedjo (betyg).

Soj e trakaserimatura?

Khonik pe tjiro sitjarimo náštig trakaseralij tut. Či o sitjardo, khonik so butji kerel pe kodo sitjárimo taj či ávera sitjuvne vadj studentura.

Te trakaserálin si te keren varikasa čores, például te phenen tuke varisoske so tu či kames vadj te prasázin pek čori rig.

Tu trakaseralime te san eka klasaka-kolegastar vadj kurzušeske-kolegastar angluneske site vorbis variko báresa pe tjiri škola vadj variko kon butji kerel pe tjiro sitjimo. Tu vi šaj manges te žutij tu varikon kon šaj vorbija kodale manušesa.

Te trakaserálin si te keren varikasa čores, például te phenen tuke varisoske so tu či kames vadj te prasázin pe ek čori rig. 

Trakaseráciji najslobodo te aven te si khetáne:

  • Genusi
  • Pa o genusesko identiteto opral vadj ávri phendimo
  • Etnicitetosa (fajto)
  • Dévlesko patjamo vadj anda ávere patjamo
  • Funkcionálicko doš
  • Sexualicka sar si
  • Berš

Trakaserimata šaj si kana variko vorbij pa manušen pek čori rig so tuke naj mišto. Példaul pa e žuvjan vadj pa homosexuelnon vadj pa romen ke hodj von si specielt varisar.

Trakaseriata šaj si vi kana variko példaul phenel varikaske ”blate”, ”romanobéng”, ”mongo”, ”dilo” vadj ”kurva”. Šaj avel vi kodo kana variko makhel ” o trušul so e nazisten sas” pe tjiro skafo. E trakaseriji keren eke manušes te hatjárelpe prasado, brigako, darado vadj čores inkerdo. Kado si sakone jékheste áver so hatjárel sar trakaserimo. Tu so gélan perdal pa trakaserimo phenes tu kade gindos tu ke e vorbi kerdetu prasado.

Soj e sexuelna trakaserimátura?

E trakaserimáta šaj si vi sexuelna. Kodaleske phenelpe atunči sexuelna trakaserimatura.

Kado šaj si ke variko khutjilel tute, de tu či kames vadj variko phenel ke voj/vo kamel te pašol tusa, de tu či kames. Šaj si ke vi variko kamel te sikavel tuke sexuelna fotovura so tu či kames te dikhes vadj prasazij pa o sexo kade sar tu či kames. 

Kado si áversosko ká e manuša so von gindon si sexuelno trakaserimato. Tu so sexuelt san trakaserálime so phenes tu te hatjáres tu pe tjiri butji čores.

Phen dostaj!

Mištoj tu kon trakaserálimej te phenes kodaleske kon trakaseralij tut tena kerel, sar példaul e sexuelna trakaserimatura.

Unjivar kana zuráles trakaserimaturaj či trubuj te phenes. Atunči o zákoni phenel ke kodo žéno trubujas te žanel ke kodo so voj/vo kerel si trakaserimatura.

Tu šaj vorbis kodale žénesa kon trakaserálij tut vadj te iskiris leske/lake. Tu šaj manges vi ávere žénen te žutin tu te vorbin kodale manušesa.

Ek sitjarimasko-kiditori te šunela vadj te dikhela ke hodj variko hatjárelpe trakaserálime po sitjimo atunči a sitjarimasko-kiditori site žanel ávri so kerdjilaspe khote, taj site tordjárel e trakaserimata. A sitjarimasko-kiditori de tena kerel khanči šaj des opre a ká o DO.

O zákoni phenel ke diskrimináciovoj tut te trakaseralija variko so kerel butji sar sitjarimasko-kiditori, vadj direktori, školako šefo, vadj sitjardo. Atunči šaj des opre ká o fako vadj ká o DO. 

E sitjarimasko-kiditores si pharopejpe hodj khonik andi škola tena avel trakaseralime.

Tjiro sitjarimasko-kiditori site kerel de ángle

O zákoni phenel ke példaul e školi taj e báre-školi site keren de ánglal tena avel khonik diskriminalime taj trakaseralime. Te kerel de ánglal si kodo ke hodj de dikhen tena kerdjolpe maj ánglal. 

Najslobodo te strafalin

Tu opre te dan tjiri škola, bári-škola vadj sitjarimasko- kiditores anda diskrimineringo von tut náštig strafalin. Te strafalin tu si példaul te den tu maj čoro jedjo (betygo).

Či ek škola vadj bári-škola náštig strafalij tut ke hodj opre dan le ká von či keren khanči hodj tena avel khote diskriminaciovo taj trakaserimatura.

Tu šaj des opre ká o DO tu te sanas strafalime anda kodo ke hodj opre dan tjire sitjarimaske-kiditores.

Sar dav opre me ká o DO?

Šaj des opre ká o Diskrimineringosko-ombudsmano (DO) te gindos ke hodj tu diskriminalime sanas pe tjiro sitjimo. 

Šaj des opre ká o DO te gindos ke hodj tu diskriminalime sanas taj khetanej e:

  • Genusi
  • Pa o genusesko identiteto opral vadj ávri phendimo
  • Etnicitetosa (fajto)
  • Dévlesko patjamo vadj áver patjamo
  • Funkcionálicko doš
  • Sexualicka sar si
  • Berš

Tu šaj des opre tjiri škola, bári-škola vadj sitjarimaske-kiditores tena roden ávri ke anda sos ek studento hatjárelpe trakaseralime vadj či phenel te tordjárel o trakaserimata. 

Tu te žas pek bári -škola taj situ funkcionalno-doš taj gindos ke e lokálura naj láše tuke šaj des opre ká o DO. Sar példaul tena naj rámpa pe e nasválengo – askamin vadj fajma naj šunimaske-drotura.

Kade keres

Šaj des opre te gindos ke hodj tu diskriminalime sanas. De tu tela e 18 berš te san tjiri dej/dad vadj kon gindoj prátu site muken o DO te žal pi krisi. 

Tu site iskiris ká o DO tjiro opre dinimo. Ando opre dinimo site iskiris tjiro ánav, tjiro adresi taj tjiro telefonosko numeri. Mištoj vi tjiro e-posto te iskris.

Tu vi site iskiris kodalesko ánav kas opre des. Kado šaj si a školako, bári-školako vadj sitjimasko ánav. Iskirin ke andasos tu gindis ke hodj tu diskriminalime sanas. Iskirin vi anda sos tu gindos kado šaj si példaul tjiro genusi vadj tjire berš vadj tjiro patjamo.

Iskirin ek lil e DO-voske vadj iskrin ánde o papiri.

Te kames te des opre ker kodo so majsig. Si bajura so nadjon sigo khasajvel. Kana variso kade khasajvel o DO náštig kerel palakodo khanči. 

Mindig i škola, bári-škola vadj e sitjimasko-kiditori so pharuvejpe vi pa e lokalura taj sitjimo. Andakodo šaj des opre tjiri škola, bári-škola vadj e sitjimasko-kiditori ká o DO. De példaul eke školake-kolegas náštig des opre ká o DO.

Kade keras tjire opre dinimasa kana ká o DO avilo

Kana ek opre dinimo bišadan ká o DO ame rodas ávri so kerdjilaspe. Kado jelentij ke ame ginas mišto so tu iskirinda taj ame ávri rodas so kerdjilaspe. Kodales/kodala kas opre dan anda o diskrimineringo vi voj/vo šaj phenel so kerdjilaspe.

O DO te gindoj ke hodj tu diskriminalime sanas zumavel o DO kade te kerel te avel páča maškar tume. I páča maškar tume jelentij ke hodj i škola, bári-škola vadj sitjárimasko-keditor példaul mangel tutar érto vadj love dentu. Tu taj tjiri škola, bári-škola vadj sitjárimasko-kiditori či avena ávri taj naj páča maškar tume atunči o DO šaj ingrel tumaro problema pi krisi.

Ek krisi si rajipe so phenel kana variso naj pala o zákono.

Naj slobobo te strafalin tu

Tu opre te dan tjiri škola, báre-škola vadj sitjarimasko- kiditores anda diskrimineringo von tut náštig strafalin.

Ek škola vadj bári-škola náštig strafalij tut ke hodj opre dan le ká von či keren khanči hodj tena avel khote diskriminaciovo. Tu šaj desle opre ká o DO i škola vadj i bari-škola te strafalija tut.

Jivaj, či kerel khanči o DO te del žutori.

Phuterdo dokumentumo

DO si ek rajipe. Kongodi šaj ginel e rajipenge dokumentura. Ek dokumentumo šaj si példaul ek lil ká e raj. Vi o e-posto si ek dokumentumo.

De si dokumentumura so garadej. O sekreteso si ek áver vorba po garado. So garadoj náštig ginen kodo informaciovo khatar o DO. 

Šaj kontaktolis e DO-vos te situ pušimata. Šaj vorbis eke ávri-roditoresa tena žanas sar trubuj te iskiris kana opre kames te des variso. Dikh pi čáči rig khate sar tu šaj les o kontakto kodalesa kon ávri rodel.

E šavora andi ovoda/dagis taj andi škola so tela e 18 berši náštig den opre ká o DO.